HolgerJacobæusRejsebog_1671-1692

«K ( HO ) S fr

Pesche. Di Fírenza. Di Pescía. grosse assai. exqvísítíss. saporís. Pesche o persíche (ut Romæ vocantur) sono mal sane. ^ a a St. Bernhard! bag lommer ber et 2lfen fra Poggíbontzí prpbeb meb a b fíütge baanb ocb fark op til ©rot Júrfetk borb/ ocb tilfører bannem Persicher. !De af Poggíbontzí ere oblígered til at fore ©rot Jurflen en gang om aaret en »if qvantitet Persicher, (£n b»er af Q3orgemeflerne til Jlorenf / fom ere 4/ ffafi ocb bafw persicher, fampt Senatores, fom ere 48. Fíchí. Brodzíottí. nerí e crepatí. Dottatí bíancí. Brogíottí Romani, verdí di fuora, di dentro rossí. Fíchí verdí. Fíchí verdíní. Fíchí S . Gio­ vanni. Fíchí castagnaíolí. fmaa/ runbe forn castaníer. Fíchí cavalíarí. Fíchí Tolentíní, di Calabria, di Pesaro, ottímí. £n ^olacf/ ber fom fym fra italien ocb ffwtte fortælle om ^ talíen f frucbt/ fagbe bcwb ber »ar iblant anbet una borsa píena di míele o: et jlag$ punge meb banning ubi/ tbi faa falbte b^nb figenen. S il Øvom felgk figen/ fatte paa traabe. fnart fom palíngen paa pínbe. Fravole. Fravole ordínaríe. Fravole moscadelle. ubi italien ere be mobne ín aprílí. Lazzerole. Bíanche. Rosse. Nespole. De his proverb, apud Italos, qval è qvella cosa che non puö saltare la fossa, e pero há cínqve ale e cínqve ossa. Corbezzole. £r runb robe gui fruct fom flore firfebær/ meb pige uben paa. hujus. Ribes. Scampíoní. Tartufí, latiné Tartufalí, gallíce des Truff, le qvalí trovano i porcí. sunt aphrodísíastící. Tartufí di bobolí. Tartufí di canna, o: radices arundínís. Aigle. Cípolle. Castagne, sene fanno diverse cose, primo succíole cottí ín acqva col guscío bruscíatí. Taglíatí cottí nelP acqva senza gu- scío con fínocchío. Noce. Mandorle, dolce e amare, le amare sono aníme di pesche.

Rape. Pínocchí. æbk meb roftner ocb manbeler. Morí, folia ejus ad bombyees usurpantur. Melagrane, dolce et forte.